Omezení svéprávnosti je jen jedna z možných cest

Na jednom z posledních online podpůrných setkání jsme s účastnicemi otevřely téma omezení svéprávnosti jako ochrana člověka s Alzheimerovou chorobou před uzavřením nevýhodných kupních smluv / smluv s dodavateli energií, podomními prodejci hrnců na vaření atd.

Všechna níže zmíněná opatření přesně upravuje a vymezuje občanský zákoník, záon č. 89/2012 Sb., konkrétně Obecná část, Hlava II (Osoby), Díl 2 (Fyzické osoby), Oddíl 2 (Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat), § 38-65.

Řešení, ke kterému nejčastěji nejbližší členové rodiny přistupují se nazývá omezení svéprávnosti. Jde o krajní řešení; člověk, který je soudem stanoven jako opatrovník přebírá veškeré náležitosti související s právními úkony, které člověka v životě provází. Je však nutné zmínit, že opatrovnictví s omezením svéprávnosti je jen jedno z možných řešení potřeby „ochránit nemocného před újmou“. Takto soudně omezená svéprávnost se stanovuje na maximálně tři roky. Po uplynutí této doby se přezkoumává zdravotní / duševní stav člověka omezeného ve svéprávnosti a určuje se, zda důvody pro omezení svéprávnosti pominuly, nebo zda trvají. O omezení svéprávnosti nejčastěji žádá některý z členů rodiny, žádost se podává na okresní soud. Navrhovateli může být uložena povinnost přidat k návrhu o omezení svéprávnosti lékařskou zprávu, která prokazuje, že duševní stav člověka mu nedovoluje samostatně právně jednat.

O něco méně razantní je opatrovnictví bez omezení svéprávnosti. Vyřízení opatrovnictví bez omezení svéprávnosti je výrazně rychlejší, stěžejním východiskem je však situace, že nemocný člověk, který potřebuje podporu dalšího člověka, podá tento návrh na okresní soud sám a sám v něm vymezí, ve kterých oblastech života potřebuje od svého opatrovníka pomoci. Jednoduše řečeno: opatrovnictví bez omezení svéprávnosti je vhodné u těch z nemocných, u kterých nehrozí, že si přivodí újmu svým aktivním konáním (již výše zmíněné podepsání nevýhodné smlouvy atd.), v mnohem větší míře je v jejich případě zastoupeno riziko, že naopak zapomenou některé věci vyřídit, jejich aktuální zdravotní stav jim nedovoluje samostatně vyřídit příspěvky, vyzvednout doporučenou poštu atd.

Další z možných variant, jak ochránit (nejen) člověka s Alzheimerovou chorobou před újmou (a to nejen finanční) je tzv. „zastupování členem domácnosti„. Jde o vyšší míru podpory člověka, zejména pak v běžných záležitostech, což znamená například placení složenek, vyřizování doporučené pošty atd. Tomuto „zástupci“ člověk nepředává pravomoci jako je odprodej bytu, který nemocný vlastní atd. Dle §49 občanského zákoníku může být „zastupujícím potomek, předek, sourozenec, manžel nebo partner, nebo i osoba, která žila před vznikem zastoupení s tímto člověkem ve společné domácnosti aspoň 3 roky.“ Zástupců si může člověk zvolit více, pozor na jednotné stanovisko k právní záležitosti: podle § 53 „Má-li zastoupený více zástupců, postačí, pokud jedná jeden z nich. Jedná-li však vůči další osobě více zástupců společně a odporují-li si, nepřihlíží se k projevu žádného z nich.“

Poslední možností, kterou v tomto článku zmíním, nikoli však poslední z celé šíře nabídky!, je sepsání tzv. Smlouvy o nápomoci (§ 44-48 Občanského zákoníku). Jedná se o nejměkčí způsob pomoci člověku s problémy v rozhodování. Tento dokument „posvěcený“ soudem vám umožní, abyste zneplatnili podepsané smlouvy, neboť každá smlouva, kterou člověka, který má sepsanou Smlouvu o nápomoci, podepíše, musí být podepsána také tím, koho si ve smlouvě o nápomoci stanovil jako svého podpůrce. Celá záležitost vychází z podstaty, že duševní porucha ztěžuje samostatné rozhodování. Pokud tedy člověk s Alzheimerovou chorobou podepíše pro něj nevýhodnou např. smlouvu o poskytování datových služeb, vy jej můžete zneplatnit právě tím, že k podpisu smlouvy nebyl přiložen také ten váš. Podpůrců si může člověk stanovit více a stejně tak jako tomu bylo u zastupování členem rodiny, každý z podpůrců může jednat v zájmu člověka například s Alzheimerovou chorobou samostatně. V případě, že jedná více podpůrců souběžně a jejich rozhodnutí není jednotné, nepřihlíží se k rozhodnutí ani jednoho z nich.

Souhrou hříček osudu jsem v nedávné době poslouchala rozhovor na radiu Wave v programu „Diagnoza F – magazín o duševních nemocech, psychologii a psychiatrii“. Hostem pořadu byla Tereza Bártová, právnička organizace Rytmus – od klienta k občanovi z.s. Organizace Rytmus se věnuje primárně dospělým lidem s duševním onemocněním v produktivním věku. Nicméně právní podstata celé záležitosti zůstává stejná bez ohledu na věk a onemocnění, které člověka provází.

Celý rozhovor „Omezení svéprávnosti by lidem nemělo vzít právo o sobě rozhodovat , praxe je ale někdy jiná, říká právnička“ si můžete poslechnout zde.

***

Máte potřebu sdílet každodenní strasti domácí péče? Potřebujete se občas o něčem s někým poradit? Přidejte se do facebookové uzavřené podpůrné skupiny “Domácí péče o nemocné Alzheimerem” a získejte podporu lidí v podobné životní situaci. Případně se připojte k některému z online podpůrných setkáních realizovaných prostřednictvím aplikace Skype. Veškeré informace o termínech i jednoduchých návodech, jak se bez instalace a registrace připojit, najdete zde.

 180 přečtení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *