“Vánoční” zamyšlení

Do prvního vánočního svátku zbývá posledních pár hodin. Pro mnoho lidí je to cíl, meta, které je třeba dosáhnout. I já mám v sobě ještě často ten pocit, že mnohé musím. Aby to bylo doma hezké, aby bylo dost dobrého jídla na mlsání, aby lidé dostali dárek, který je potěší. A zároveň, možná s přibývajícími roky, možná vzhledem k příběhům, které prochází mým životem, možná lidmi, se kterými mluvím… čím dál více do mého života vstupuje přesvědčení, že Vánoce tak, jak je známe dnes, tu jsou velmi krátkou dobu a že jsou jen střípkem. A že tohle období, které právě probíhá, má velmi hluboké kořeny.

Slyšeli jste někdy o dvanácti posvátných nocích? A nemyslím tím svátost ve smyslu křesťanské (nejvíce katolické) tradice. Na jejich základních kamenech se v průběhu let postavily i Vánoce, dárky, cukroví, světélka… vše, co si dnes pod tímto pojmem vybavíme. Tohle vše je jakési pozlátko toho kouzelného okamžiku. Dvanáct posvátných nocí je doba nových rozhodnutí, směřování. Zřejmě v tom cítíte odraz dnešních „předsevzetí“, která si řada lidí do nového roku dává a odhodlání, s jakým do toho „nového věku“ vstupuje.

Dvanáct posvátných nocí je magická doba, nejčastěji datovaná mezi zimním slunovratem a prvním lednem (v některých tradicích doba od předvečera prvního vánočního svátku do příchodu tří králů). Vysvětlení častěji užívaného datování je jednoduché. Je to mezidobí mezi koncem lunárního kalendáře, který má přibližně 354 dní a koncem tzv. solárního kalendáře, tedy koncem kalendářního roku. Zároveň mezidobí, které vzniklo při přechodu z gregoriánského na juliánský kalendář. Těch střípků, které se skládají k sobě, je více. Je to období, které je naprosto nezávislé na historických okolnostech, na náboženství, církvi, které se oddáváme, na kultuře, ve které vyrůstáme.

Ať si člověk přebere datování dvanácti posvátných nocí z jakéhokoliv konce, nic to nezmění na tom, že právě tohle období je často popisováno jako doba mezi výdech a nádechem. Příroda utichá a připravuje se na znovuzrození. Prostor pro magické okamžiky, ve vzduchu visí cosi tajemného, něco, co nás přesahuje. Kdo měl možnost vidět malé děti, jak se těší na nadílku pod stromečkem a pak výraz jejich očí… ony cítí to tajemství ve vzduchu. Vždyť právě ono tajemství stojí za celými Vánocemi. Advent jako očekávání něčeho tajemného, magického, nás přesahujícího.

Čas, kdy se ocitáme v trhlině mezi dvěma světy. Kdy stojíme na hraně minulosti a budoucnosti a přítomnost plyne kolem nás, aniž bychom ji dokázali plně vnímat. Noříme se do sebe. Stejně jako příroda. Právě tohle mezičasí, bezvládí, právě tyto dny, kdy je i ve dnech slunce tak nízko, že vrhá tajemné blýskavé světlo se zlatým odleskem… to je ta doba, kdy lidé bilancují, hodnotí vše, co mají za sebou. Je to doba skládání účtů za naše činy. A nemluvím tím teď o křesťanském pojetí hříchů a pokání. Jen my sami jsme těmi, kdo mají právo „soudit“. Čas dvanácti posvátných nocí je časem pro omluvy, vyrovnání vztahů.

V poradenství se setkávám s otázkami, jak mluvit s člověkem na sklonku jeho života. Kdy se mu „omluvit“, kdy otevřít témata, která chceme společně s ním vyčistit a uzavřít. Já věřím, že tu chvíli poznají a že ji nemají odkládat na později, že ji mají využít na maximum. V těchto dnech, které pro mě mají vnitřně velkou sílu, sama za sebe cítím, že tohle je období, které unese i hodně niterné chvíle. Dny, kdy máme sílu otevřít se a čistit rány. Dny, kdy cítíme krytá záda právě tím kouzlem a posvátnem, které nám žádná komerce nedokáže vzít, pokud ji nenecháme.

A tak vám všem přeji, ať procházíte těmito posvátnými, magickými dny s nadějí, s vírou v sebe samé, s vědomím, že všichni jsme strůjci svého života, že máme v sobě sílu čistit rány a být upřímní nejvíce sami k sobě. Ráda bych vám všem pod stromeček zabalila trojnásobnou dávku zdraví. Ať jsou tyto dny pro vás všechny co nejklidnější. Máte-li pocit, že má být něco vyřčeno a že třeba cítíte potřebu se někomu za něco omluvit, udělejte to. Tahle doba je pro to jako stvořená.  A pokud na nějakou omluvu už léta čekáte, přeji vám, ať ji dokážete slyšet i v tom tichu, které vás a vaše blízké obklopí a zahalí do teplého pláště bezpečí. Opatrujte se.

 67 přečtení

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.